Myslivecké sdružení vzniklo ve Volči v roce 1951 pod názvem MS Jestřáb se sídlem ve Volči a prvním předsedou byl zvolen František Čeliš. V roce 1980 se sloučilo s myslivci z Chýšť, M. Výklek a Kasalic pod názvem MS Lesana Chýšť. Předsedou byl zvolen Zdeněk Hanuš. Současný Myslivecký spolek Voleč-Bělá byl ustanoven 3.5.1996.a předsedou byl zvolen RNDr. Milan Tyller.
Myslivecký spolek obhospodařuje honitbu o výměře 775 ha, z větší části ji tvoří pole (602 ha), zbytek tvoří lesní porosty a v honitbě jsou i tři rybníky o celkové výměře 17 ha. Vlastníkem honitby je Honební společenstvo Chýšť, spolek ji má na základě písemné smlouvy pronajatou. Honitba se rozkládá na katastrálním území obcí Voleč a Rohovládova Bělá.
Sídlo spolku je ve Volči čp. 119. Členská základna má v současné době 12 členů a jednoho stálého honce. Předsedou je RNDr. Milan Tyller, myslivecký hospodář Stanislav Vaníček, jednatel Josef Sirůček. Spolek má od roku 2011 pronajatou klubovnu ve středu obce, kde je vybudovaný a vysvěcený památník svatého Huberta, patrona myslivců.
Hlavní lovnou zvěří je v současné době zvěř srnčí a černá zvěř, z drobné zvěře se loví pouze uměle odchované kachny. Kvůli nízkým stavům se už po dva roky neloví bažant kohout a zajíc polní. Pravidelně první sobotu v měsíci září pořádá spolek společný hon kachen na rybníku Březinský ve Volči za účasti pozvaných hostů.
Hlavní činností spolku je péče o volně žijicí zvěř. Po několik let byla do honitby vypouštěna koroptev polní za účelem zvýšení jejich stavů. Srnčí zvěři jsou podávány antiparazitární přípravky za účelem ozdravění. Dobrá péče o zvěř v zimním období je velmi důležitá, srnám se začíná intenzivně vyvíjet plod, srnci nasazují paroží. Důležité je i celoroční předkládání kamenné soli do vybudovaných lizů.
Úživnost honitby koncem měsíce října prudce klesá a je velmi nízká. Úroda je sklizena a převážná část polí je zorána, proto je důležité zvěř v zimním období přikrmovat. V honitbě je zapotřebí zajistit zvěři dostatečný klid, aby se zbytečně ve sněhu a mrazu nerušila a následně nevysilovala, což má za následek úbytek tukových zásob. Častým vyrušováním a štvaním dochází i k zápalům plic a úhynu zvěře. Tuto skutečnost si mnozí návštěvníci zimní přírody se svými čtyřnohými miláčky ani neuvědomují a nechají je volně pobíhat po polích a lesích.
Česká myslivost má u nás unikátní tisíciletou tradici, kterou nám v jiných částech světa právem závidí. Myslivost u nás není vnímána pouze jako lov či sport. Česká myslivost zahrnuje řadu aktivit a tradic s lovem a péčí o zvěř, chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, ochrana zvěře a jejich biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii, zvyky a tradice, jako je myslivecké odívání, mluva, etika, konání výřadů, výloží, pasování a lovecké troubení. V této tradici se snažíme pokračovat.
Za MS Voleč-Bělá Sirůček Josef
První doložená písemná zmínka o Volči pochází z roku 1398. Nejstarší známí držitelé Volče jsou: Mareš a Jan z Vyšehněvic, Johanka z Hustířan, Kunát ml. z Dobřenic, Vojtěch z Pernštejna a od r. 1560 Komora Království českého. Od této doby známe počet usedlostí (16) – byla zde i krčma s lázní – jména majitelů, výši daní i povinnou vojenskou výzbroj. V době 30leté války (1620-1650) byla
vesnice vojsky vydrancována a vypálena, mnohé grunty srovnány se zemí. Ještě ve stol. 18. obklopuje Voleč soustava rybníků a rozlehlé lesy sahají až k obci.Rozkvět vsi nastal koncem 19. století. V té době je postavena škola, zřízena knihovna, kampelička a zakládají se mnohé spolky, hraje se divadlo. V roce 1890 má Voleč 63 čp. a 495 obyvatel, které živí zemědělství. Vysušují se rybníky, ustupují