V letošním roce se také poprvé uskutečnila Volečská pouť. Jak jsme již v minulém čísle psali předpokládáme, že pouť se bude konat každý sudý rok. Bohužel jak již bývá v poslední době zvykem, počasí nás trochu vypeklo. Bylo velké teplo, cca 35°C ve stínu, naštěstí nás trochu ochlazoval větřík. Což s sebou ovšem neslo jiné nepříjemnosti, jako odlétání rekvizit při divadelním představení a rozvibrování kotvících pásů na velkém stanu. Zřejmě i z důvodu velmi vysokých teplot a vysokého stupně biozátěže zůstali doma starší či nemocní spoluobčané.
Zastupitelstvo obce se shodlo na programu a na oslovení všech spolků v obci s žádostí o pomoc při organizaci, případně na představení spolkové činnosti. Pouť proběhla na velkém hřišti, které je hájemstvím hasičů a ti se své role „hostitele“ ujali s vervou sobě vlastní. Občerstvení, zázemí pro vystupující, elektrické napájení atrakcí a v neposlední řadě i hygienická zařízení, vše bylo vynikající. Svou činnost předvedli i mladí hasiči s požárním útokem. Děkujeme.
Velice krásná a zajímavá byla i výstavka volečských myslivců. Myslivci použili vojenský stan pro výstavu trofejí, fotografií a kronik. Třešnička na dortu bylo seznámení s loveckými psy. Pejsci předvedli svou poslušnost a různé naučené kousky. Myslivcům moc děkujeme za program, který připravili, za pomoc a zajímavé zpestření odpolední zábavy. Spolupráce s myslivci byla dokonalá a já doufám, že v tomto trendu budeme pokračovat.
Jsem též velice ráda, že se podařilo zaplnit zapůjčené stánky, neboť co by byla pouť bez stánků, a to především výrobky našich velmi šikovných volečských žen. Paní Kratochvílová tradičně s úžasnými výrobky z pedigu a bylinkovými mýdly a paní Strnadová s bezkonkurenčními perníčky. Protože vystavovatelé a prodejci byli nuceni ve stáncích strávit celé odpoledne, přemístili jsme stánky na jediné stinné místo a to až pod smrky v jižní části hřiště. Od centra dění to bylo poměrně daleko, ale za komfortní pocit zúčastněných to stálo. Děkujeme všem s vlastními i zapůjčenými výrobky.
Součástí programu byla i novinka, a to soutěž v pečení pouťových koláčů, organizace se ujal pan Šimek, který průběh klání popíše na jiném místě. Ráda opět poděkuji organizátorům i účastníkům.
Kulturní program sestával z vystoupení kouzelníka, pana Petra Kasnara a z vystoupení volečských dětí s operkou pánů Svěráka a Uhlíře O dvanácti měsíčkách pod vedením Kateřiny Machurové. Kouzelník i děti měli velký úspěch u přihlížejících. Děti ocenila i paní místopředsedkyně senátu Miluše Horská, která přijala pozvání na akci a za jejich umělecký výkon je odměnila zmrzlinou. Naše díky patří celému volečskému divadelnímu souboru, panu Kasnarovi a paní Miladě Musilové, která panu Kasnarovi připravila domácí přijetí.
Za všechny pořadatele a organizátory akce děkuji všem návštěvníkům a za sebe děkuji všem organizátorům. Součástí další poutě v roce 2018 bude setkání rodáků, které proběhlo naposledy před dvaceti lety. Těším se na Vaši účast.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
31 |
1
|
2 | 3 | 4 | 5 | 6 |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 |
15
|
16
|
17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 |
29
|
30 | 1 | 2 | 3 | 4 |
První doložená písemná zmínka o Volči pochází z roku 1398. Nejstarší známí držitelé Volče jsou: Mareš a Jan z Vyšehněvic, Johanka z Hustířan, Kunát ml. z Dobřenic, Vojtěch z Pernštejna a od r. 1560 Komora Království českého. Od této doby známe počet usedlostí (16) – byla zde i krčma s lázní – jména majitelů, výši daní i povinnou vojenskou výzbroj. V době 30leté války (1620-1650) byla
vesnice vojsky vydrancována a vypálena, mnohé grunty srovnány se zemí. Ještě ve stol. 18. obklopuje Voleč soustava rybníků a rozlehlé lesy sahají až k obci.Rozkvět vsi nastal koncem 19. století. V té době je postavena škola, zřízena knihovna, kampelička a zakládají se mnohé spolky, hraje se divadlo. V roce 1890 má Voleč 63 čp. a 495 obyvatel, které živí zemědělství. Vysušují se rybníky, ustupují