V brzkých ranních hodinách, přesně ve čtyři ráno, jsme vyrazili na třídenní obecní zájezd do rakouských Alp. Cestu jsme absolvovali pohodlným, klimatizovaným autobusem, který – k údivu některých zarytých fanoušků hokejového klubu Dynamo Pardubice – nesl potisk konkurenčního klubu HC Mountfield Hradec Králové. Díky příjemnému a ochotnému panu řidiči jsme však na tuto „vadu na kráse“ brzy zapomněli.
Po dvou pohodlných zastávkách jsme dorazili kolem půl druhé odpoledne do soutěsky Sigmund-Thun-Klamm, která se nachází nedaleko městečka Kaprun ve spolkové zemi Salzburg. Soutěska vznikla erozní činností Kaprunského potoka (Kapruner Ache) a dnes je zpřístupněna pomocí dřevěných lávek a schodišť. Navštívili jsme i malou vodní elektrárnu, která využívá sílu vody z tohoto divokého alpského toku.
Po výstupu soutěskou jsme dorazili k malebnému jezeru Klammsee, které leží v údolí pod Kaprunem a nabízí nádherné výhledy na okolní hory.
Poté jsme pokračovali do Zell am See, půvabného alpského městečka na břehu ledovcového jezera Zeller See. Přijeli jsme právě včas, abychom si užili světelnou a hudební produkci místní vodní fontány, která se koná přímo na jezeře.
Večer jsme se ubytovali v nedalekém Maishofenu, klidné obci ležící severně od Zell am See. Ubytování nám poskytl rodinný hotel vedený rodinou Quehenbergerových, kde jsme se cítili jako doma.
Druhý den jsme se znovu vydali podél Kaprunského potoka, tentokrát k legendárním Kaprunským přehradám – Wasserfallboden (1 672 m n. m.) a Mooserboden (2 036 m n. m.), které se nacházejí vysoko v horách nad Kaprunem. Tyto přehrady slouží k výrobě elektřiny a zároveň jako ukázkový projekt vysokohorské inženýrské stavby z 50. let 20. století. Nahoru jsme cestovali kombinací speciálních autobusů a lanové šikmé plošiny – technického unikátu, který překonává obrovské převýšení v krátkém čase.
Na přehradě Mooserboden nás přivítalo překvapivě teplé a slunečné počasí. Někteří z nás se vydali ještě výše – na vrcholek Höhenburg (2 108 m n. m.), odkud se otevíraly dechberoucí výhledy na okolní alpské velikány, včetně několika třítisícovek jako Kitzsteinhorn (3 203 m), Großes Wiesbachhorn (3 564 m) a dokonce i Grossglockneru, nejvyšší hory Rakouska (3 798 m).
Odpoledne nás čekala slavná vysokohorská silnice Großglockner-Hochalpenstraße, považovaná za jednu z nejkrásnějších alpských cest Evropy. Dorazili jsme až na vyhlídku Kaiser-Franz-Josefs-Höhe (2 418 m n. m.), která nabízí panoramatické pohledy přímo na ledovec Pasterze a masiv Grossglockneru. Po krátkém občerstvení v místní restauraci jsme se stejnou cestou vrátili zpět do údolí.
Cestou zpět do Česka jsme ještě udělali příjemnou zastávku v Německu u proslulého jezera Königssee, které leží v národním parku Berchtesgaden v Bavorsku. Toto fjordovité jezero je známé svou průzračně čistou vodou a výjimečnou akustikou. Absolvovali jsme plavbu lodí ke kostelu svatého Bartoloměje na stejnojmenném poloostrově, kde jsme si dopřáli tradiční bavorské pivo a ochutnali místní speciality.
Celý víkend nás provázelo nádherné počasí – slunce, modrá obloha a příjemné teploty. Výlet neměl jediný stín – a to nejen obrazně. Děkujeme panu Šimkovi za perfektní organizaci celé akce. Díky jeho pečlivému plánování jsme si mohli užít tři dny plné zážitků, přírodních krás a dobré nálady.
Víc fotografií naleznete ve fotogalerii /zivot-v-obci/fotogalerie/rok-2025/obecni-zajezd-do-zell-am-see-902cs.html
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
30 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |
7 |
8
|
9
|
10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 |
22
|
23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 | 1 | 2 | 3 |
První doložená písemná zmínka o Volči pochází z roku 1398. Nejstarší známí držitelé Volče jsou: Mareš a Jan z Vyšehněvic, Johanka z Hustířan, Kunát ml. z Dobřenic, Vojtěch z Pernštejna a od r. 1560 Komora Království českého. Od této doby známe počet usedlostí (16) – byla zde i krčma s lázní – jména majitelů, výši daní i povinnou vojenskou výzbroj. V době 30leté války (1620-1650) byla
vesnice vojsky vydrancována a vypálena, mnohé grunty srovnány se zemí. Ještě ve stol. 18. obklopuje Voleč soustava rybníků a rozlehlé lesy sahají až k obci.Rozkvět vsi nastal koncem 19. století. V té době je postavena škola, zřízena knihovna, kampelička a zakládají se mnohé spolky, hraje se divadlo. V roce 1890 má Voleč 63 čp. a 495 obyvatel, které živí zemědělství. Vysušují se rybníky, ustupují