Dobrou noc prázdninám

Jistě si všichni Vy dospělí a možná i Vy malé děti myslíte, že Večerníček to má náramně snadné, celý den si jen hraje, večer pozdraví, pohoupe se na koníkovi, zajezdí si v autě a na kole a popřeje dobrou noc. My ve Volči jsme zjistili, že tomu tak není. Večerníček má totiž svoji záchrannou službu. Má na starost, aby všechny pohádky probíhaly tak jak mají. Někdy se totiž stane, že Maková panenka poztrácí perličky z hlavy, Rákosníčkovi spadnou hvězdy do rybníčku, víla Amálka se na lávce potká s beránkem a to potom každý  hned volá Večerníčka na pomoc. Abychom se rozloučili řádně s prázdninami, vyzkoušeli jsme si jeden den ve Večerníčkově záchranné službě. Ani chvíli jsme si neoddechli, abychom mohli zachraňovat, museli jsme si udělat Večerníčkovu „přilbu“ z novin, bezpečnost se nesmí podceňovat. A pak to začalo, volal Krteček, nemohl vynést nářadí z domečku pod zemí, Pat a Mat nemohli sestavit Puzzle, Manka potřebovala nanosit vodu na polévku, včelka Mája chtěla proletět pavučinou, ale neznala cestu. Bob a Bobek se nemohli trefit do klobouku. Anče dostala od Trautenberka za úkol zasázet lán brambor za půl hodiny, jistě uznáte, že to by nestihl ani Maxipes Fík s pružinami na nohou, ty se mu mimochodem ztratily a tak se musel naučit chodit na chůdách. Večer jsme vysíleni zbaštili párek, vypili kofolu a čekali na zaslouženou odměnu. Každý z pomocníků si odnesl dárek a za dva dny nás čekala další dřina – škola.